ALCHYMIE
Alchymie
- Kabala
Kabalu lze nazývat teoretickou magií. Celá staletí se pak šířilo jen ústním podáním. Neokultisté kladou základy kabaly do V. stol. po Kr. a odvozují ji od gnose (v.), což je sporné. Samo slovo "kabala" (původně psáno se dvěma "b") je odvozeno ze slova "kábal" ("kébil"), které znamená obdržet něco, resp. ze slova "kibbel", které znamená ústně něco sdělit, obdržet ústní sdělení. Hebrejsky se slovo kabala píše - odprava doleva - l k q (l-b-q). Obsahem kabaly je tradice patriarchů, poznání získané malým předoasijským kmenem Hibri z těchž pramenů, z nich sála magie perských a egyptských kněží, které bylo uvedeno v syntézu knězem Osirisova kultu, Mojžíšem. Proto základním pramenem kabalistické exegese je zvláště Mojžíšova Genesis ("Berešith").
Jádrem kabaly
je učení o čistém bytí "En Soph" a božím těle "Avir". Proslulé kabalistické dílo "Zohar" se prolíná v deseti sefirotách, které reprezentují ontologické kategorie, uskutečňující se ve světě jako jednota ontického a etického a odrážejí Věčného Adama nebo Pre-Adama (symbol božské podstaty). Kabalistické sefiroty "tvůrčí praideje", jsou analogií Platónových idejí, jsou to "logoiů, vyzařující však síly. Podle Papuse reprezentuje kabala nejdokonalejší syntézu egyptských mystérií. Východiskem kabaly je hebrejská abeceda. Tvary jejich písem nejsou náhodné, jsou to hieroglyfy, které ve vzájemných vztazích vytvářejí symbol a samy o sobě reprezentují čísla. Každé písmeno je síla spojená s tvořivými silami univerza: "kombinovat hebrejská písmena tedy znamená kombinovat čísla a ideje.". To je i podkladem Tarotu, posvátné knihy Thovtovi, která podává klíč k dvaceti dvěma arkánům světa. Sedmi stupňům výstupu z apriority odpovídá "srozumitelný šepot sedmi božstev Elohim", sedmiramenný svícen umožňující poznání ve světle všech světel.